Kalendář Eurocentra
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
Mapa Eurocenter















Novinky z Euroskopu
Financování vědy a výzkumu v EU - pohled za horizont
Shrnutí semináře Eurocentra Praha.
Online debatu pořádalo Eurocentrum Praha ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. V roli diskutujících se jí zúčastnili Lucie Núñez Tayupanta, vedoucí Oddělení pro Evropský výzkumný prostor Ministerstva kolství, mládee a tělovýchovy, a David Uhlíř, zástupce ředitele pro strategii Jihomoravského inovačního centra (JIC). Debatu moderovala Ludmila Johnová, ředitelka Eurocentra Praha.
Núñez na úvod debaty divákům představila Evropský výzkumný prostor jakoto iroký koncept zahrnující různé formy spolupráce, jeho hlavní pilíř představuje rámcový program EU pro výzkum a inovace, známý v současnosti pod názvem Horizont 2020". V probíhající době vak ji probíhají přípravy nástupnického rámcového programu Horizont Evropa, který bude probíhat od roku 2021 do roku 2027 ruku v ruce s novým víceletým finančním rámcem Evropské unie.
Pouze společně můeme uspět v globální konkurenci
Uhlíř připomněl, e zaloení Evropského výzkumného prostoru se datuje přiblině dvě dekády nazpět a za jeho zřízením stála snaha Evropu propojit v do té doby značně fragmentované oblasti výzkumu. Úvahy byly podle Uhlíře následující: Věda je nadnárodní a svět se globalizuje, chce-li Evropa zůstat konkurenceschopná, musíme spojovat síly a kapacity."
To se podle Uhlíře postupně naplňuje, avak v různých sférách výzkumu různým tempem. Nejhlouběji zatím tato internacionalizace a transnacionalizace výzkumu postoupila v oblastech, kde ji před vznikem Evropského výzkumného prostoru měla spolupráce významnějí tradici, na ní bylo moné navazovat tedy v akademické sféře.
Mezinárodní spolupráce otevře firmám dveře k know-how a expanzi
Uhlíř jakoto reprezentant Jihomoravského inovačního centra přichází ve své kadodenní praxi do styku s inovačními firmami. I pro ně je podle něj mezinárodní spolupráce ádoucí: Firmy se díky úsporám z rozsahu a sdílení zkueností se zahraničními partnery mohou dostat k cennějímu know-how a rychleji uvádět na trh nové produkty," vysvětlil.
Núñez v reakci na otázku, jak tuzemské subjekty motivovat k tomu, aby jetě více vyuívaly moností evropské spolupráce, odpověděla, e cestu spatřuje jednak v existenci podpůrné sítě pro adatele na národní úrovni, jednak ve správném nastavení mechanismů národní podpory, je budou ve svých metodikách hodnocení výzkumných projektů dostatečně zohledňovat význam mezinárodní spolupráce, a působit tak tímto směrem motivačně.
Administrativní náročnost evropských programů je mýtus
S potřebou kvalitní podpůrné sítě Uhlíř zcela souhlasil a sám dodal, e JIC poskytuje zainteresovaným subjektům individualizované poradenství. Základem podle něj je správně chápat potřeby klientů z řad inovačních firem a vytipovat, jaké programy jsou vzhledem k charakteru jejich výzkumného záměru pro ně vhodné. Často omýlaná obava z domnělé příliné administrativní náročnosti účasti v evropských programech je podle něj neopodstatněná.
Zároveň je vak dle jeho slov nutné ádost o účast v rámcových programech nepodcenit záměr musí být kvalitní a ambiciózní, s čím Núñez bezvýhradně souhlasila. Upřesnila, e rámcové programy EU pro výzkum a inovace fungují na bázi otevřených výzev, je se vyhlaují v průběhu celého roku. Po otevření jednotlivých výzev podle ní zbývá relativně málo času, proto je třeba mít projektový záměr promylený jetě před otevřením dané výzvy.
Úspěný projektový záměr musí být inovativní v evropském měřítku
Podle Uhlíře se občas stává, e firmy neodhadnou, zda je jejich záměr dostatečně inovativní. Podání ádosti by tedy z jejich strany měl předcházet důkladný průzkum trhu a analýza existujících konkurenčních řeení v mezinárodním měřítku. Hodnotitelé z řad přísluných unijních institucí při posuzování ádostí chtějí u úspěných projektů vidět zřetelnou evropskou přidanou hodnotu a takový inovační potenciál, který je s to umonit pokrok minimálně v evropském kontextu. Nestačí tedy, aby byl daný produkt průlomový pouze v rámci národního například českého trhu.
Právě jakýsi nedostatek rozhledu je podle Uhlíře jedním z častých problémů tuzemských firem. Místní společnosti často uvaují pouze v lokálním (českém) či regionálním (středoevropském) kontextu. Při své poradenské činnosti se tedy mimo jiné snaí s tímto vědomím pracovat a vytipovat takové firmy, které mohou nabídnout produkt atraktivní v globálním měřítku. Přiznává tedy, e unijní rámcové programy v oblasti výzkumu a inovací nejsou pro vechny, na co opět v souhlasném duchu navázala Núñez zdůrazněním, e právě excelence projektů je jedním z hodnocených kritérií.
České projekty jsou kvalitní, problémem nízká účast
České subjekty se podle ní z hlediska své procentuální úspěnosti nemají za co stydět, podle dostupných statistik se úspěnost českých ádostí pohybuje okolo 15 procent, co je srovnatelné s ostatními členskými státy, za nimi rozhodně nezaostáváme. V čem vak naopak zaostáváme, je celková účast, která je v případě Česka na úrovni jednoho procenta. ádosti podané českými subjekty tedy kdy u jsou podány bývají hodnoceny pozitivně, problém spočívá v tom, e jich je podáno malé mnoství.
To je rozhodně koda, nebo nástupnický program stávajícího Horizontu 2020 program Horizont Evropa počítá s navýením celkového objemu prostředků ze současných 80 miliard euro na 94 miliard euro, ačkoli Núñez připomněla, e to jetě není definitivní, nebo finální podoba nadcházejícího víceletého unijního rozpočtu dosud nebyla schválena. Dokud nebude schválen nový víceletý finanční rámec, nebude podle Núñez moné spustit ani nový rámcový program a jednotlivé operační programy.
Německé předsednictví v Radě bude usilovat o shodu nad rozpočtem
Právě nalezení shody nad novým unijním rozpočtem bude jednou z hlavních priorit nadcházejícího německého předsednictví v Radě EU, je bude usilovat o dosaení kompromisu během letních měsíců letoního roku. Kdyby se to snad nepovedlo, bylo by dle panelistky nouzovým řeením například prodlouení stávajícího rámcového programu Horizont 2020 o rok, co by vak vyústilo v nepřehlednou situaci, kterou si nikdo nepřeje.
Ji nyní vak lze s jistotou konstatovat, e rámcové programy Evropské unie pro výzkum a inovace představují objemem prostředků celosvětově největí programy pro financování výzkumu. Nové prostředky reflektují význam přisuzovaný Evropskou komisí oblastem zdraví, zelené ekonomiky, průmyslových inovací či malých a středních podniků (small and medium-sized enterprises", zkráceně SMEs").
Brexit můe přinést přesuny centrál nadnárodních firem
Jeden z dotazů diváků směřoval k tomu, jak budoucnost financování výzkumu a inovací na evropské úrovni ovlivní brexit. Podle Uhlíře je brexit tématem nepříjemným pro vechny. Z hlediska firem se například skýtá otázka relokací evropských ústředí nadnárodních firem, dosud sídlících ve Velké Británii.
Tyto eventuální přesuny z Londýna do metropolí na evropském kontinentu mohou významně změnit strukturu evropské ekonomiky. Brexit nepochybně podle Uhlíře efekt zanechá, by zůstává otazníkem, jakou konkrétní bude mít podobu a zda se naplní pesimistické scénáře o propadu britského HDP.
Neúčast britských institucí by byla citelnou ztrátou
Výraznějí a bolestivějí dopad brexitu lze očekávat v oblasti vzdělávacích výzkumných institucí. Núñez uvedla, e ze seznamu TOP 25" institucí s nejvýraznějím zapojením do rámcového programu Horizont 2020 jich est pochází ze Spojeného království. Neúčast britských institucí by tak byla citelná, a to i pro české subjekty, které mají britské subjekty za partnery.
Z hlediska víceletých programů je podle Núñez situace taková, e v rámci dobíhajícího programu Horizont 2020 Británie uhradí vekeré prostředky, k nim se zavázala. Podoba spolupráce s britskými institucemi po sputění rámcového programu Horizont Evropa ovem dosud není dořeena. Núñez předpokládá, e by ostrovní království mohlo disponovat statusem přidruené země a být tak v podobné pozici jako nyní výcarsko či Norsko. V praxi by to znamenalo, e britské instituce by byly oprávněny zapojovat se do projektů mezinárodních výzkumných konsorcií, avak za své vlastní prostředky.
EU chce i kvůli koronaviru navýit rozpočet pro výzkum
Jiný z dotazů mířil k ústřednímu tématu posledních měsíců koronaviru a jeho dopadu. Núñez vyzdvihla, e Komise nezahálela a brzy po vypuknutí pandemie představila Akční plán ERAvsCorona" za účelem zmírnění současné situace. Byly vyhláeny i speciální výzvy zaměřené na reakci na koronavirus.
Evropská komise chce právě v souvislosti se současnou pandemií COVID-19 navýit rozpočtovou alokaci na oblast výzkumu tak, aby byla Evropa připravená na eventuální dalí krizové situace, které mohou nastat v budoucnu. Núñez angamá Unie na poli výzkumu proti koronaviru shrnula slovy, e aktivita Evropské komise byla během krize vysoká, co platí doteď."
COVID-19 ukázal, e firmy mohou přinést řeení při krizích
A jaký vliv měl koronavirus podle Uhlíře na firmy? Dle jeho slov nelze paualizovat. Průzkumy mezi tuzemskými firmami podle něj ukazují, e přiblině polovina dotázaných firem povauje koronavirus za příleitost a druhá polovina za ohroení. Lakmusovým papírkem určujícím příslunost k první či druhé skupině je samozřejmě charakter oblasti podnikání. Zatímco společnosti působící v cestovním ruchu či dopravě jsou pandemií koronaviru významně ohroeny, byznys firem zabývajících se dílčími aspekty IT průmyslu jako jsou eshopy či vývoj telekomunikačního softwaru doznal výrazné akcelerace.
Nejpozitivnějím zjitěním podle Uhlíře je, e si vichni uvědomili, e firmy mohou být součástí řeení v krizových situacích. Jako důkaz slouí české firmy vyvíjející plicní ventilátory či napomáhající zkvalitněními kybernetické bezpečnosti nemocnic a zdravotnických zařízení.
Záznam celé debaty je k dispozici ke shlédnutí na Facebooku zde.
Hvězdy evropské vědy - ji známe výherce!
15.01.2021
Přihláky na stá do Evropské komise
04.12.2020
Letoní online regionální semináře jsou minulostí!
28.11.2020
Eurodesk slaví 30 let!