Financování vědy a výzkumu v EU - pohled za horizont

Online debatu pořádalo Eurocentrum Praha ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. V roli diskutujících se jí zúčastnili Lucie Núñez Tayupanta, vedoucí Oddělení pro Evropský výzkumný prostor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a David Uhlíř, zástupce ředitele pro strategii Jihomoravského inovačního centra (JIC). Debatu moderovala Ludmila Johnová, ředitelka Eurocentra Praha.

Núñez na úvod debaty divákům představila Evropský výzkumný prostor jakožto široký koncept zahrnující různé formy spolupráce, jehož hlavní pilíř představuje rámcový program EU pro výzkum a inovace, známý v současnosti pod názvem „Horizont 2020". V probíhající době však již probíhají přípravy nástupnického rámcového programu Horizont Evropa, který bude probíhat od roku 2021 do roku 2027 ruku v ruce s novým víceletým finančním rámcem Evropské unie.

Pouze společně můžeme uspět v globální konkurenci

Uhlíř připomněl, že založení Evropského výzkumného prostoru se datuje přibližně dvě dekády nazpět a za jeho zřízením stála snaha Evropu propojit v do té doby značně fragmentované oblasti výzkumu. Úvahy byly podle Uhlíře následující: „Věda je nadnárodní a svět se globalizuje, chce-li Evropa zůstat konkurenceschopná, musíme spojovat síly a kapacity."

To se podle Uhlíře postupně naplňuje, avšak v různých sférách výzkumu různým tempem. Nejhlouběji zatím tato internacionalizace a transnacionalizace výzkumu postoupila v oblastech, kde již před vznikem Evropského výzkumného prostoru měla spolupráce významnější tradici, na níž bylo možné navazovat – tedy v akademické sféře.

Mezinárodní spolupráce otevře firmám dveře k know-how a expanzi

Uhlíř jakožto reprezentant Jihomoravského inovačního centra přichází ve své každodenní praxi do styku s inovačními firmami. I pro ně je podle něj mezinárodní spolupráce žádoucí: „Firmy se díky úsporám z rozsahu a sdílení zkušeností se zahraničními partnery mohou dostat k cennějšímu know-how a rychleji uvádět na trh nové produkty," vysvětlil.

Núñez v reakci na otázku, jak tuzemské subjekty motivovat k tomu, aby ještě více využívaly možností evropské spolupráce, odpověděla, že cestu spatřuje jednak v existenci podpůrné sítě pro žadatele na národní úrovni, jednak ve správném nastavení mechanismů národní podpory, jež budou ve svých metodikách hodnocení výzkumných projektů dostatečně zohledňovat význam mezinárodní spolupráce, a působit tak tímto směrem motivačně.

Administrativní náročnost evropských programů je mýtus

S potřebou kvalitní podpůrné sítě Uhlíř zcela souhlasil a sám dodal, že JIC poskytuje zainteresovaným subjektům individualizované poradenství. Základem podle něj je správně chápat potřeby klientů z řad inovačních firem a vytipovat, jaké programy jsou vzhledem k charakteru jejich výzkumného záměru pro ně vhodné. Často omýlaná obava z domnělé přílišné administrativní náročnosti účasti v evropských programech je podle něj neopodstatněná.

Zároveň je však dle jeho slov nutné žádost o účast v rámcových programech nepodcenit – záměr musí být kvalitní a ambiciózní, s čímž Núñez bezvýhradně souhlasila. Upřesnila, že rámcové programy EU pro výzkum a inovace fungují na bázi otevřených výzev, jež se vyhlašují v průběhu celého roku. Po otevření jednotlivých výzev podle ní zbývá relativně málo času, proto je třeba mít projektový záměr promyšlený ještě před otevřením dané výzvy.

Úspěšný projektový záměr musí být inovativní v evropském měřítku

Podle Uhlíře se občas stává, že firmy neodhadnou, zda je jejich záměr dostatečně inovativní. Podání žádosti by tedy z jejich strany měl předcházet důkladný průzkum trhu a analýza existujících konkurenčních řešení v mezinárodním měřítku. Hodnotitelé z řad příslušných unijních institucí při posuzování žádostí chtějí u úspěšných projektů vidět zřetelnou evropskou přidanou hodnotu a takový inovační potenciál, který je s to umožnit pokrok minimálně v evropském kontextu. Nestačí tedy, aby byl daný produkt průlomový pouze v rámci národního – například českého – trhu.

Právě jakýsi nedostatek rozhledu je podle Uhlíře jedním z častých problémů tuzemských firem. Místní společnosti často uvažují pouze v lokálním (českém) či regionálním (středoevropském) kontextu. Při své poradenské činnosti se tedy mimo jiné snaží s tímto vědomím pracovat a vytipovat takové firmy, které mohou nabídnout produkt atraktivní v globálním měřítku. Přiznává tedy, že unijní rámcové programy v oblasti výzkumu a inovací nejsou pro všechny, na což opět v souhlasném duchu navázala Núñez zdůrazněním, že právě excelence projektů je jedním z hodnocených kritérií.

České projekty jsou kvalitní, problémem nízká účast

České subjekty se podle ní z hlediska své procentuální úspěšnosti nemají za co stydět, podle dostupných statistik se úspěšnost českých žádostí pohybuje okolo 15 procent, což je srovnatelné s ostatními členskými státy, za nimiž rozhodně nezaostáváme. V čem však naopak zaostáváme, je celková účast, která je v případě Česka na úrovni jednoho procenta. Žádosti podané českými subjekty tedy – když už jsou podány – bývají hodnoceny pozitivně, problém spočívá v tom, že jich je podáno malé množství.

To je rozhodně škoda, neboť nástupnický program stávajícího Horizontu 2020 – program Horizont Evropa – počítá s navýšením celkového objemu prostředků ze současných 80 miliard euro na 94 miliard euro, ačkoli Núñez připomněla, že to ještě není definitivní, neboť finální podoba nadcházejícího víceletého unijního rozpočtu dosud nebyla schválena. Dokud nebude schválen nový víceletý finanční rámec, nebude podle Núñez možné spustit ani nový rámcový program a jednotlivé operační programy.

Německé předsednictví v Radě bude usilovat o shodu nad rozpočtem

Právě nalezení shody nad novým unijním rozpočtem bude jednou z hlavních priorit nadcházejícího německého předsednictví v Radě EU, jež bude usilovat o dosažení kompromisu během letních měsíců letošního roku. Kdyby se to snad nepovedlo, bylo by dle panelistky nouzovým řešením například prodloužení stávajícího rámcového programu Horizont 2020 o rok, což by však vyústilo v nepřehlednou situaci, kterou si nikdo nepřeje.

Již nyní však lze s jistotou konstatovat, že rámcové programy Evropské unie pro výzkum a inovace představují objemem prostředků celosvětově největší programy pro financování výzkumu. Nové prostředky reflektují význam přisuzovaný Evropskou komisí oblastem zdraví, zelené ekonomiky, průmyslových inovací či malých a středních podniků („small and medium-sized enterprises", zkráceně „SMEs").

Brexit může přinést přesuny centrál nadnárodních firem

Jeden z dotazů diváků směřoval k tomu, jak budoucnost financování výzkumu a inovací na evropské úrovni ovlivní brexit. Podle Uhlíře je brexit tématem nepříjemným pro všechny. Z hlediska firem se například skýtá otázka relokací evropských ústředí nadnárodních firem, dosud sídlících ve Velké Británii.

Tyto eventuální přesuny z Londýna do metropolí na evropském kontinentu mohou významně změnit strukturu evropské ekonomiky. Brexit nepochybně podle Uhlíře efekt zanechá, byť zůstává otazníkem, jakou konkrétní bude mít podobu a zda se naplní pesimistické scénáře o propadu britského HDP.

Neúčast britských institucí by byla citelnou ztrátou

Výraznější a bolestivější dopad brexitu lze očekávat v oblasti vzdělávacích výzkumných institucí. Núñez uvedla, že ze seznamu „TOP 25" institucí s nejvýraznějším zapojením do rámcového programu Horizont 2020 jich šest pochází ze Spojeného království. Neúčast britských institucí by tak byla citelná, a to i pro české subjekty, které mají britské subjekty za partnery.

Z hlediska víceletých programů je podle Núñez situace taková, že v rámci dobíhajícího programu Horizont 2020 Británie uhradí veškeré prostředky, k nimž se zavázala. Podoba spolupráce s britskými institucemi po spuštění rámcového programu Horizont Evropa ovšem dosud není dořešena. Núñez předpokládá, že by ostrovní království mohlo disponovat statusem přidružené země a být tak v podobné pozici jako nyní Švýcarsko či Norsko. V praxi by to znamenalo, že britské instituce by byly oprávněny zapojovat se do projektů mezinárodních výzkumných konsorcií, avšak za své vlastní prostředky.

EU chce i kvůli koronaviru navýšit rozpočet pro výzkum

Jiný z dotazů mířil k ústřednímu tématu posledních měsíců – koronaviru a jeho dopadu. Núñez vyzdvihla, že Komise nezahálela a brzy po vypuknutí pandemie představila Akční plán „ERAvsCorona" za účelem zmírnění současné situace. Byly vyhlášeny i speciální výzvy zaměřené na reakci na koronavirus.

Evropská komise chce právě v souvislosti se současnou pandemií COVID-19 navýšit rozpočtovou alokaci na oblast výzkumu tak, aby byla Evropa připravená na eventuální další krizové situace, které mohou nastat v budoucnu. Núñez angažmá Unie na poli výzkumu proti koronaviru shrnula slovy, že „aktivita Evropské komise byla během krize vysoká, což platí doteď."

COVID-19 ukázal, že firmy mohou přinést řešení při krizích

A jaký vliv měl koronavirus podle Uhlíře na firmy? Dle jeho slov nelze paušalizovat. Průzkumy mezi tuzemskými firmami podle něj ukazují, že přibližně polovina dotázaných firem považuje koronavirus za příležitost a druhá polovina za ohrožení. Lakmusovým papírkem určujícím příslušnost k první či druhé skupině je samozřejmě charakter oblasti podnikání. Zatímco společnosti působící v cestovním ruchu či dopravě jsou pandemií koronaviru významně ohroženy, byznys firem zabývajících se dílčími aspekty IT průmyslu – jako jsou eshopy či vývoj telekomunikačního softwaru – doznal výrazné akcelerace.

Nejpozitivnějším zjištěním podle Uhlíře je, že si všichni uvědomili, že firmy mohou být součástí řešení v krizových situacích. Jako důkaz slouží české firmy vyvíjející plicní ventilátory či napomáhající zkvalitněními kybernetické bezpečnosti nemocnic a zdravotnických zařízení.

Záznam celé debaty je k dispozici ke shlédnutí na Facebooku zde.

Vaše EU - buďte stále v obraze

Přihlaste se k odběru zpravodajství EU.

Upozorníme Vás na zprávy.

Které by Vám neměly uniknout.

Zpravodajství na míru do Vašeho emailu.

Zapněte si notifikace.

Líbil se Vám tento článek?

Přihlaste se k odběru aktuálního zpravodajství.

Chcete do svého emailu dostávat přehled

aktuálních článků, které vyšly na Euroskop.cz?

ANO, PŘIHLÁSIT