Role EU v oblasti zdravotnictví
Souhrn online semináře.
Ve středu 3. března se uskutečnil online seminář na téma "Role EU v oblasti zdravotnictví". Debaty o roli a kompetencích Evropské unie v této oblasti se zúčastnila Marika Maďarová, vedoucí Oddělení koordinace sektorových politik COREPER I na Úřadu vlády ČR, a Michal Kočík, přednosta Ústavu ochrany a podpory zdraví z Masarykovy univerzity v Brně. Diskusi moderovala Ludmila Johnová, vedoucí Eurocentra Praha.
Role EU v oblasti zdravotnictví
Michal Kočík se ve svém úvodním příspěvku nejprve věnoval vývoji role Evropské unie v oblasti zdravotnictví, která nejprve spočívala předevím v upravování pravidel pro mobilitu výrobků, které se v této oblasti pouívají. První významnějí dopad pro zdravotnictví mělo zajitění hladkého přechodu lékařů a zdravotnického personálu přes hranice, čím poprvé Evropská unie začala formovat tvář zdravotnictví. Je důleité si uvědomit, e Unie nebyla designovaná kolem zdravotnictví. Jejím hlavním cílem bylo a je vytvořit blahobyt a zajistit spolupráci mezi státy. Do oblasti zdravotnictví začala významněji pronikat a v 21. století, a to předevím Lisabonskou smlouvou, která upravuje unijní kompetence a vyzdvihuje propagaci zdraví ve vech politikách. Dopad na zdraví obyvatelstva tak mají zdánlivě nesouvisející oblasti jako ivotní prostředí, bezpečnost výrobků, regulace reklam (a to zejména reklam propagujících konzumaci alkoholu a tabákových výrobků). Významná je i role vzdělání a přístupu k pracovnímu trhu a její vliv na zdraví.
Veřejné zdraví je předevím v kompetenci členských států. Jednotná evropská politika je v této oblasti pouze na ádost o podporu od členských států. Kadý stát se potýká s odlinými problémy a onemocněními, a z tohoto důvodu je problematické vytvořit jednotný postup.
Marika Maďarová také poukázala na relativně malý rozsah této politiky. Setkání ministrů zdravotnictví vdy probíhalo na půlroční bázi a slouilo předevím ke koordinaci spolupráce mezi zeměmi. V souvislosti s pandemií COVID-19 vak roste tlak na posílení spolupráce. Evropská komise se tak snaí jednotlivým zemím navrhnout konkrétní řeení či opatření. Významnějí změna či rozíření kompetencí Evropské unie se vak neplánuje.
Aktuality v oblasti zdravotnictví
Onemocnění Covid-19, způsobené virem označeným jako SARS-CoV-2, paralyzovalo nejen Evropu, ale i celý svět. Prioritou Evropské unie je zamezení íření onemocnění, a to skrze koordinaci jednotlivých národních opatření. Příkladem je postupné omezení cestování a zpřísnění podmínek pro vstup na území členských států. Na jaře minulého roku se toto omezení vyhlaovalo bez větí koordinace mezi státy, Evropská unie vak postupně vypracovala tzv. rizikový semafor, kdy je riziko v dané zemi znázorněno jednou ze tří barev. Rozhodnutí o tom, na základě čeho se riziko bude posuzovat a jaká barva státům náleí, je jeden z úspěchů spolupráce na úrovni Unie. Zesílení spolupráce je znatelné i na zvýení frekvence setkání ministrů zdravotnictví a souvisejících politik. Současná situace je pravidelně konzultována i nejvyími představiteli na Evropské radě.
Související aktualitou je vývoj, jeho finanční podpora a koordinovaný nákup a distribuce vakcín. Evropská komise v této oblasti zastupuje jednotlivé členské státy a vyjednává jejich jménem s jednotlivými společnostmi. V rámci Evropské unie se pak vakcíny přerozdělují na základě potřeby. Tato pravomoc je vak relativně nová a nachází se mimo institucionální rámec.
Poslední zmíněnou kompetencí EU v souvislosti s pandemií koronaviru je působení Evropské agentury pro léčivé přípravky (anglická zkratka EMA). Ta se v posledním roce věnuje posouzení bezpečnosti jednotlivých vakcín na základě vědeckých dat.
Dalí aktualitou v oblasti zdravotnictví je Evropský akční plán boje proti rakovině. Ten byl představen Evropskou komisí v únoru 2021 po konzultaci se členskými státy. Plán vychází z předpokladu, e správně zacílená prevence v oblasti rakoviny dokáe zamezit rozvinutí a 40 % vech druhů rakoviny, zejména pak těch, které jsou způsobené ivotosprávou (kouření, alkohol, obezita, nedostatek fyzické aktivity, patná kvalita ivotního prostředí a ovzduí). Očekávají se tedy iniciativy, které povedou ke sniování konzumace alkoholu, sníení uívání tabákových výrobků či stanovení zdravých standardů. Dojde také k podpoře programů, které zlepí včasnou detekci rakoviny skrze zvýení kvality dostupnosti screeningu.
Státy budou vzájemně spolupracovat i v oblasti vzdělávání. Plánuje se vytvoření sítě národních onkologických center, která bude slouit k vzájemné pomoci a předávání inovací v oblasti diagnostiky a léčby. Projekt bude financován částečně z finančních programů Unie jako Horizont Evropa a EU for health (EU pro zdraví).
EU4Health je součástí evropského rozpočtu a finance z tohoto programu jsou určeny na připravenost EU na přeshraniční zdravotní hrozby, dostupnost léčiv a přípravků, podporu prevence a na digitální transformaci zdravotnictví. Na unijní úrovni se v oblasti digitalizace řeí záznamy pacientů, dat a jejich přeshraniční tok, kromě toho pak autorizační a certifikační mechanismy a právní rámce pro kybernetickou bezpečnost a pro ochranu osobních údajů.
Na podzim minulého roku se zrodila iniciativa Zdravotní unie. Pod tímto projektem se skrývá balíček návrhů, který reaguje na pandemickou situaci a který míří na řeení přeshraničních vazeb a zlepení fungování agentur jako EMA či Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (anglická zkratka ECDC), které se soustředí spíe na infekční onemocnění.
Ke konci debaty se účastníci dotkli i otázek týkajících se duevního zdraví, kapacity a výroby zdravotních pomůcek, či tzv. green lanes. Otázka duevního zdraví je jedním z mnoha témat, kterým se Evropská unie v rámci své politiky věnuje. Projekty zaměřené na tuto otázku jsou financovány předevím ze strukturálních fondů. V oblasti zdravotních pomůcek vzniká ambice, aby se EU stala nezávislá na třetích zemích ve výrobě i distribuci. Iniciativa green lanes reaguje na uzavření hranic při počátcích pandemie, kdy dolo ke zpodění a omezení dodávek zboí mezi jednotlivými členskými státy. Na základě dohody členských států tato iniciativa umoňuje průchodnost vybraných přechodů bez větího zdrení i pod podmínkou dodrení vech hygienických pravidel.
V závěrečném proslovu Michal Kočík podotknul, e oblast veřejného zdraví je předevím v kompetenci jednotlivých zemí, a hlavní odpovědnost padá dominantně na lokální a národní úroveň. Marika Maďarová souhlasila a zdůvodnila tuto argumentaci předevím odliností problémů v oblasti zdraví, se kterými se jednotlivé země potýkají.
Záznam debaty je k dispozici ke zhlédnutí na naem Facebooku zde.