Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Ve čtvrtek 11. října se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v rámci česko-německého dne konala konference s názvem Budoucnost eura a eurozóny, kteou pořádali Mezinárodní politologický ústav MU, Fakulta sociálních studií MU a Nadace Konrada Adenauera. Na této konferenci vystoupili nejrůznější odborníci, od ekonomů přes vědecké pracovníky až po politiky.

V dopoledním bloku zaměřeném na reformu eurozóny se diskutovalo o proměně a současném stavu eurozóny, srovnání mezi slovenským a českým pohledem na euro nebo o politickém či ekonomickém pojetí zavedení společné měny. Oldřich Dědek, člen Bankovní rady ČNB, zde zmínil jednu podstatnou věc, a to, že v České republice je národní měna považována jako atribut národní suverenity, a že narativ debaty o zavedení eura je spíše pochopitelný pro ekonomy a ne pro běžné občany. Tudíž je i úlohou politické reprezentace, aby hledala pádné argumenty, které by byly zároveň srozumitelné pro širokou veřejnost. Zazněl zde také názor, že se nyní nacházíme v celkem nelogické situaci, kdy my jako Češi, jsme více skeptičtí vůči euru, i když s ním nejsme v kontaktu, než například Slováci, kteří jsou s eurem už několik let většinově spokojení. Nicméně toto může být způsobeno i celkovým euroskepticismem panujícím ve společnosti, který spíše staví na nevoli vůči Evropské unii jako celku, než na euru samotném. Důležitým aspektem dalšího vývoje eurozóny bude také dopad brexitu na finanční trhy a také rozkolísání mezi státy eurozóny a státy mimo ní. Velká Británie, jak známo, si vyjednala opt-out z přijetí eura, a tudíž hrála důležitou roli ve vztazích se státy mimo eurozónu. Nyní se však zdá, že eurozóna jako taková nabude bez Velké Británie větší důležitosti a je otázkou, jak se s tím členské státy vyrovnají.

 

Odpolední setkání se zabývalo primárně Českou republikou a jejímu vztahu k euru. Opět se zde debatovalo o českém euroskepticismu, který je často podporován některými politickými stranami, opírajícími se svém narativu často o nepřesné či zavádějící informace o společné měně. Politický aspekt přijetí eura v tomto bloku představil Ondřej Krutílek, analytik evropské legislativy, který kritizoval zejména neschopnost Evropské unie vypořádávat se s ekonomickými krizemi, jako například s poslední v roce 2008, a proto by bylo nemoudré i za současné situace v české společnosti společnou měnu přijímat. Jiný názor představil Luděk Niedermayer, český europoslanec a ekonom, jenž zmínil ekonomické benefity, které by zavedením eura Česká republika získala, například snížení transakčních nákladů nebo zrychlení konvergence k bohatším státům Evropské unie. K závěru konference vystoupil také Michael Krȕger, ředitel Commerzbank pro Česko a Slovenko. Ten představil názorné grafy ukazující míru exportu a importu České republiky - v obou dvou případech je naším největším partnerem Německo, ale i kromě něj platí, že jsou našimi dalšími významnými partnery především státy eurozóny. Poukázal také na fakt, že do naší země euro už stejně do jisté míry dorazilo, nebo při obchodních transakcích se pro české podnikatele vyplatí raději platit eurem, než v českých korunách.

 

Přijetí společné měny se stalo v naší společnosti velmi citlivým tématem, které nestaví pouze na ekonomických argumentech, ale také na politické vůli. Je proto otázkou, jak se s tímto vypořádá nejenom současná česká politická reprezentace, ale také celá široká veřejnost.

VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty